Podpůrná opatření

Novela školského zákona s platností od 1. září 2016 zavádí nový pojem PODPŮRNÁ OPATŘENÍ (PO). Ta jsou určená dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření, které by jim měly pomoci naplnit jejich vzdělávací potenciál.

Podpůrná opatření je soubor organizačních, personálních, vzdělávacích opatření, která školy poskytují takovým žákům, kteří tato opatření potřebují. Většina žáků měla stanoveny speciální vzdělávací potřeby i dosud. Existuje však předpoklad, že podpůrná opatření budou spravedlivěji zaměřena i na ty skupiny žáků, kteří podporu získávali obtížně. Hlavně se jedná o skupiny žáků tzv. zdravotně nebo sociálně znevýhodněných. Na podpůrná opatření má žák nárok v běžné i speciální škole.

Zákon stanoví pět stupňů podpůrných opatření. První stupeň poskytuje škola i bez konzultace a rozhodnutí pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra. Pokud ve škole působí školní poradenské pracoviště se školním speciálním pedagogem nebo psychologem, mělo by se na vyhledávání těchto žáků aktivně podílet.

 Účelem prvního stupně PO je upozornit na nutnost individuálního přístupu k žákovi. Podpůrná opatření 2. – 5. stupně stanovuje vždy jen školské poradenské zařízení (PPP, SPC). Toto zařízení stanoví konkrétní podpůrná opatření, která odpovídají danému stupni. Na rozdíl od současné situace bude doporučení ke vzdělávání zasílat PPP (SPC) i škole, která žáka vzdělává. Zpráva je určena pouze rodičům a ti ji mohou (ale nemusí) odevzdat ve škole. Doporučení obsahuje popis příčin obtíží žáka, vhodná doporučení k úpravě vzdělávání, tj. doporučení vhodných podpůrných opatření. Podmínkou poskytování PO druhého až pátého stupně musí být vždy předchozí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce nezletilého žáka. Škola tato opatření přestane poskytovat tehdy, pokud uplynula doba, na kterou byla tato opatření v doporučení stanovena. Dalším důvodem může být to, že z doporučení ŠPZ vyplývá, že opatření již nejsou nezbytná.

Charakteristika 1. stupně podpory

Škola má za úkol identifikovat speciální vzdělávací potřeby žáka, navrhne, realizuje a vyhodnocuje podpůrná opatření v 1. stupni podpory. Když se zjistí, že tato podpůrná opatření stačí k naplnění vzdělávacích potřeb, dále je používá do té doby, po kterou jsou efektivní.

Toto může trvat celou školní docházku. V případě, že nejpozději do půl roku zjistí, že tato opatření nestačí a nenastalo očekávané zlepšení ve výkonech žáka, musí kontaktovat školské poradenské zařízení. Zpracuje zprávu o poskytované podpoře a uvede v ní, jaký problém ve vzdělávání nastal, jaká PO byla uplatňována a jak byla vyhodnocena. ŠPZ provede diagnostiku žáka a stanoví, zda má škola pokračovat v uplatňování PO 1. stupně. Může také stanovit, že je třeba využít PO z vyšších stupňů podpory, pak se tedy tento žák stává klientem školského poradenského zařízení. Na žáka, u kterého se realizuje PO 1. stupně, škola nedostává prostředky navíc.

Charakteristika 2. – 5. stupně podpory

ŠPZ identifikuje speciální vzdělávací potřeby žáka, navrhuje podpůrná opatření ve 2. až 5 stupni podpory podle závažnosti jejich dopadů na vzdělávání, spolupracuje se školou a vyhodnocuje efektivitu navržených a poskytovaných PO. Obecně platí, že poradenské zařízení navrhuje podpůrná opatření vyššího stupně tam, kde je neefektivní využívat podpůrná opatření nižšího stupně. Škole, která vzdělává žáka s opatřeními 2. – 5. stupně, náleží finanční zvýhodnění. Výška částky je závislá na finančním vyjádření náročnosti vzdělávání každého konkrétního žáka.

Stručný výčet problémů je následující:

  1. stupeň podpory – žák může selhávat z důvodu oslabení sluchových a zrakových funkcí, onemocnění, které nemá závažnější dopady, nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka,
  2. stupeň podpory – selhávání z důvodu mentálního postižení, tělesného postižení se závažnějšími dopady, neznalosti vyučovacího jazyka, syndromu týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte,
  3. stupeň podpory – selhávání z důvodu středně těžkého či těžkého mentálního postižení, těžkého zrakového nebo sluchového postižení, poruchy autistického spektra, neschopnosti komunikovat prostřednictvím mluveného či psaného slova,
  4. stupeň podpory – selhávání z důvodu hluboké mentální retardace a kombinace těžkého zdravotního postižení.