Distanční výuka očima Fr. Rouse

Žáci 8. ročníku dostali v hodině českého jazyka za úkol napsat úvahu. Téma si mohli zvolit sami. Vznikly zdařilé práce, přikládám „ochutnávku“. Slohová práce Františka Rouse je velmi aktuální a výstižná.                                                     Gabriela Sedlářová

Distanční výuka

V současné době se ve společnosti řeší otázka, jestli výuka na dálku dokáže plnohodnotně nahradit klasickou školní docházku. Myslím si, že nejsem jediný osmák, který tvrdí, že určitě ne. A proč se mi vlastně distanční vyučování nelíbí.
Každý den přináší ten stejný stereotyp – já, počítač a hromada úkolů. Nejtěžší ale je vydržet se soustředit. Vždyť jste doma, kde se dá dělat tolik jiných věcí! Třída je k tomu určená, a tak na člověka správně působí. Domácí prostředí by mělo být místo klidu a pohody, náš úkryt. Takto se nám škola nabourala do našeho života doma.
Další pohromou jsou pro mě termíny. Co předmět – to jiný termín! Nejsem zvyklý si psát úkoly do kalendáře, a tak často nastává problém, že práci odevzdám později.
Ale nejzásadnější nevýhoda on-line výuky je to, že jsi celé dopoledne vlastně sám. Obrazovka vám přítomnost kamarádů ve třídě nenahradí. Ani učitel nemá takové možnosti nás „ovládat“ a uhlídat naši pozornost jako ve škole.
V mém případě je odpověď jasná. Učení přes internet není nic pro mě. Ale jak dlouho to budeme muset ještě všichni vydržet? Nikdo neví, a tak nezbývá než doufat, že se škola zase brzy otevře.